V nedávné době se účastníci zájezdu v sestavě Renda, můj syn, já a v neposlední řadě Ulrike (rozuměj motocykl BMW R75) vydali na výlet do Itálie, přesně do Monte Cassina. Po ujetých nekonečných čtrnáctistech kilometrech, které "odkroutil" Renda za volantem, to byl znovu on, kdo sehnal ubytování s krásným výhledem na klášter. Správce penzionku resp. jeho dědeček byl ten, kdo se "dotýkal" pro nás tak zajímavé historie. Za války musel vařit německým vojákům. Ona místnost byla ta, kde jsme ráno snídali. Historie na nás "nedýchala" jen oním místem, atmosféru ještě umocňovala fotka na zdi. Na dobové fotografii byl vyobrazen Stug III Ausf. D, za jehož lauf byla uvázána kráva. K snídani jsme dostali nejen jídlo, ale i několik příběhů. Jedním z nich byl ten, při kterém na svém poli několik let po válce při explozi munice přišel o ruku. Je namístě uvést, že po skončení 2. světové války resp. těžkých bojích, byla ve městě obyvatelná pouze polovina jednoho domu, jinak vše bylo zničeno. Po odvyprávéní faktů jsme sedli na Ulriku a vyrazili ke známému klášteru, který jsme si rychle prohlédli, pořídili nezbytnou fotodokumentaci a pokračovali dále. Projeli, lépe řečeno objezdili, jsme celou frontovou linii, a po stopách polského útoku se vydali k pomníku, který byl věnován tankistům. Zkusili jsme projet Cawendish road, cestu stavěnou britskými ženisty do Caira. Pan "domácí" nám večer říkal, že od války tam nikdo neprojel. Ještě, že tam pyrotechnici při "čištění" nic nezapomněli, jinak...
