Stubai 2016

Ve dnech 21. až 24. července se konal již 20. ročník srazu v rakouských Alpách. Na sraz jsem s Hertou dorazil až ve čtvrtek večer a o čtvrteční projížďku jsem přišel. O to víc jsem byl natěšen na páteční vyjížďku a v 8.50 jsem byl již plně připraven, neboť start byl naplánován na 9. hodinu. A jak je zde zvykem, v 9 se opravdu vyjelo. 75km po alpskách silnicích nás dovedlo do uzavřeného vojenského prostoru. Zde se k naší koloně 20sahar, 3 Puchů a asi 20aut /KdF82, KdF166, Willis, Dodge, Pinzgauer ../přidal ještě nádherný Steyr pásák s přívěsem a několik vojenských speciálů. Následovala terénní projížďka po alpských vrcholech, která nás dovedla až do výšky 2500m.n.m. Zde už začaly mít některé stroje problémy a začal se jim vařit benzín v nádržích.Bohužel i Herta zazlobila a odmítla pokračovat ve stoupání. Musel jsem ji nechat vychladnout a vyměnit svíčky. Potom ale vyrazila jak vystřelená z praku. Nejvyššího vrcholu pak dosáhla s naprostým přehledem se zařazenou terénní 2. Ráda jezdí švihem a jízda v pomalu stoupající koloně jí nevyhovuje. Jako v každém vojenském prostoru, který jsem navštívil mne i zde dostala nádherná příroda. Celý prostor je jedna velká "japonská zahrda". Nízké borovice rostoucí na kamenech, potůčky a jezírka a mezi tím všemožné kytičky. Následoval oběd a výjezd z vojenského prostoru. Téměř současně s výjezdem přišla i alpská průtrž mračen. Cesta zpět byla provázena střídavými přeprškami a tak jsme se již těšili do tepla. Následovalo večerní posezení s kamarády a o půlnoci rychle na kutě, protože sobotní projížďka začínala již v 8.30. A tak se stalo, opravdu v 8.30 jsme vyrazili. Nejdříve silnice a potom opět šotolinový trhák. Vystoupali jsme mezi alpské velikány k nádherné horské chtě, kde byl oběd při živé hudbě. Bylo to velmi příjemné posezení. Bohužel po jídle opět přišel déšť a ten nás provázel až domů. Celkem jsme v sobotu ujeli 130km, z toho asi 100km po silnicích a 30km terénem. Po návratu jsme si na hotelu dopřáli sauničku a pak jsme zrelaksováni dorazili na společnou večeři. U příležitosti 20. výročí byla prasečí hostina a dva čuníci zmizeli v našich žaludcích během hodiny.K tomu pšeničné nepasterizované pivo a tak jsme usínali s pocitem nádherně stráveného dne. Na neděli byla naplánovaná jen dopolední projížďka spojená s návštěvou mše pod širým nebem a posvěcením techniky. Ráno jsem proto Hertu vypucoval od nánosu bahna a prachu a vyrazili jsme. Zajímavá zkušenost, bůh je zde součástí běžného života a na mši se sešly všechny věkové generace. Spolu s naší technikou byl požehnán i nový policejní vůz, hasišský vůz, pracovní náklaďák a mnoho osobních vozů. Po mši jsme vyrazili na nádhernou vyhlídku nad štubajským údolím, kde jsme sraz zakončili nedělním obědem. Pak už jen naložení a návrat domů. Tak zase za rok.

Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai
Stubai