Airbus Familientag 2016

Když mi někdy v únoru volal kamarád, jestli bych nejel na letecký den do Německa, aniž bych si vyslechl další podrobnosti, neváhal jsem a souhlasil. O to sladší bylo pokračování telefonátu a oznámení dalších podrobností. Letecký den v Manchingu v areálu společnosti Airbus Space and Defence. Jednalo se o „Familientag“, což je letecký den pořádaný pro partnery společnosti a příbuzné či známé zaměstnanců. O to větší byla radost a k tomu ještě pozvání od pracovníků Flugmuzea Messerschmitt. Pro mě osobně čest a znak přátelství ze strany muzea. Zřejmě po prvním setkání na CIAFU 2015 s klukama okolo „vlaštovky“ se zrodilo přátelské pouto. Jak to tak bývá, když se člověk na něco moc těší, tak ani nemůže spát. Akce byla jednodenní a tak jsme vyráželi v 5 hodin ráno, tak abychom byli v 9 hodin na místě. To, že se blížíme do cíle, jsme poznali hned. Velká koncentrace policie a obří záchytná parkoviště. Aby taky ne, když loňská návštěva této akce se blížila 60 000. Po vyzvednutí propustek na smluveném místě se nám podařilo velmi dobře zaparkovat hned u vchodu. Už na první pohled ve mně areál vzbudil obdiv, ale řekl jsem si co……..Airbus a v Německu. Starfighter, toť první námi viděná technika v areálu a v pozadí za ním výstava staršího vybavení a techniky Bundeswehru. Nacházeli jsme se v ulici Willyho Messerschmitta. Bylo jasné, že muzeum bude někde v této ulici, ale ulice byla fakt dlouhá. Vedla takřka souběžně se vzletovou plochou, a ta měla cca 3 km. Za nedlouho jsme našli venkovní „stání“ flugmuzea, kde stála nám dobře známá ME 262 a Me BF 109 – G4. Dostali jsme návod, co vše můžeme během dne vidět a co lze prohlédnout. Po celý den jsou zpřístupněny jak venkovní exponáty, tak výrobní haly v celém areálu. Areál je fakt velký a už na 13 hod byl plánovaný začátek leteckých ukázek. Pro mě osobně to bylo poprvé, kdy jsem se dostal to takovýchto hal a k letadlům resp. do míst montáží, tak blízko. Cestou do flugmuzea jsme prošli jednu z otevřených montážních hal, kde mě kromě samotných rozpracovaných letadel upoutala čistota, prostředí pracoviště a precizní organizace pracovního prostoru. No a protože děláme to co děláme, všechny nás to táhlo do Flugmuzea Messerschmitt. Po cigaretě s Christianem a lehké konverzaci jsme byli popohnáni na prohlídku muzea. Vau, paráda, zase to na mě dýchlo. Muzeum samo o sobě není extra veliké, ale jsou tam věci. Kromě toho, že jsme mohli nakouknout do motorářské dílny, přečíst si něco o samotném konstruktérovi letadel z muzea a mohli jsme zjistit, že nekonstruoval jen letadla, ale i auta a šicí stroje. No, ale to hlavní, letadla. Myslím, že bohatě postačí, když exponáty z muzea vypíšu a každému bude můj pocit jasný. M 17, Me 109 G4, Me 109 G6, Me 109 G10, Me 163, Me 262 a HA 200, k tomu originál motor Jumo do „vlaštovky“ vč. startovacího dvoutaktního motorku v řezu a několik originálních palubních desek do válečných letadel. U startovacího motorku se opět potvrdila Vossova myšlenka z Rückmarsche, že dvoutakt slouží ke startu něčeho „většího“. Exponáty velmi pěkné a zajisté zajímavé. Asi to zkrátím, protože už to nikoho nebaví a je to dlouhé. Následovaly další prohlídky montážních hal, v jedné z nich byla možnost si „zalétat“ na simulátoru. Venkovní plochy patřili další technice používané na letišti, především té hasičské atd. Mě osobně zaujalo „zavádějící vozidlo“ tzv. follow me. Proč? Protože R8 s krásným designem a pěknou slečnou na sedadle. Na venkovních plochách byla na zraky návštěvníků zvědavá Beluga, některými přejmenována na Begula. Dále Airbus A 400 M, F4 Phantom, Eurofigther atd. Po tom, co jsme prolezli celý areál, jsme se přesunuli k plotu, kterým byla ohraničena letištní dráha, a netrpělivě vyčkávali na začátek leteckých ukázek. V těch se představily letadla A 400M, A 350 WXM, Eurofighter Typhoon, Panavia Tornado a další. Zlatou třešničkou byly ukázky Me 262 a Me 109. Zatímco nám známá replika vlaštovky neukazovala nic, co bysme neznali, stodevítka pro nás byla v letové ukázce novinkou. Husí kůži na svém těle jsem určitě neměl jen já a ten zvuk lahodící uchu, paráda. Pro mě osobně moc krásný zážitek. Pozdrav se Stephanem, Richem a Christianem, a domů.
Tímto bych chtěl poděkovat nejmenovaným za pozvání a to, jak z řad Flugmuzea Messerchmitt, tak z řad kamarádů. Díky, užil jsem si to a rozšířil si obzory.