KdF 82 Kübelwagen (první model)

Typ 82 "kübelwagen" nebo také "kaďour" patří mezi nejznámější německé vojenské automobily. Konstruktér Ferdinand Porsche ho vyvinul, když byla odložena výroba civilních VWagenů a veškeré úsilí se soustřeďovalo na válečnou produkci. Hitler nechal postavit novou továrnu a změnil označení VW na KDF-Wagen (Kraft durch Freude- Radostí k síle). Po válce značka KDF zanikla a začalo se používat původní označení.
Lehká čtyřdveřová karosérie s plátěnou střechou byla na konci roku 1939 vyvinuta v berlínské karosárně ABP (Ambi-Budd-Presswerke). Již v roce 1938 vzniky první zkušební série na podvozku VW 38 a nesly označení KdF 62. Vyznačovaly se jednoduchou čtyřmístnou karosérií bez dveří a s náhradním kolem vsazeným do zkosené přídě.Brzy se však ukázalo,že lehký terénní automobil bude potřebovat mnohem více úprav než si původně jeho tvůrci mysleli a tak v roce 1939 vzniká zcela nová verze prototypu s výrazně zvětšenou světlostí a krabicovou čtyřdveřovou karosérií se skládající plátěnou střechou. Novinkou byly redukční převody zadních kol, s nimiž sice nový prototyp jezdil pomaleji, avšak vykazoval o poznání lepší průchodnost terénem. Výroba se měla naplno rozběhnout v únoru 1940, ale závod KdF ve KdFstadt (nyní Wolfsburg) ještě nebyl připraven na kompletní sériovou výrobu a karosářské výlisky museli být lisovány v Berlíně. Hmotnost vozu byla v rozmezí 685-750 kg v závislosti na instalovaném příslušenství. První modely od roku 1940 byly vybaveny stejným motorem jako předválečný VW 38 a to benzínovým čtyřtaktním plochým čtyřválcem s protilehlými písty ,který byl vzduchem chlazený a o zdvihovém objemu 998 cm³ . Na první pohled je první typ odlišný absencí přední tyče mezi tažnými háky, většími výstuhami držáku (hrnce) rezervy, jiným držákem rezervy, dále klaksonem umístěným na levém boku pod předním sklem. Dalším drobným detailem je vyvedení kabelu pro pohon motorku stěrače na kapotě nad rezervou, užším hrdlem nádrže, dále u prvních typů vozů s motorem o objemu 998 cm3 byl spodní plechový motorový kryt (šusplech) výrazně užší než u druhého typu. Jiné bylo i uspořádání výfuků, které postrádají výměníky tepla. Poznávací značka byla umístněna u prvních typů na konstrukci která vyčnívala do boku přes hranu motorového víka.
V lednu 1943 se v motorovém prostoru objevuje nádržka na výsuvném držáku na benzín nebo éter pro zimní starty. V únoru končí montáže výklopných směrovek na vozy, také mizí vývod pod přením oknem pro přívod elektřiny pro stěrače. Od března 1943 byl vůz KdF 82 vybavován novým motorem o objemu 1131 cm³. V srpnu 1943 doznala změn i karosérie, u prvních typů bylo zadní čelo pevně spojeno s karosérií a motor se demontoval obtížně spodem pod vůz. U druhých typů byla karoserie upravena tak, že zadní čelo bylo odnímatelné a umožňovalo tak snadnou demontáž motoru bez zbytečného zvedání vozu. Jako další prvek zlepšení se objevily trubky mezi tažnými háky. Změnilo se umístnění zadní poznávací značky, která byla u druhého typu namalována přímo na zadní motorové víko. Dále přibyly otvory pro hever v prazích vozu. V motorovém prostoru se mění vzduchový filtr - suchý odstředivý filtr (tzv. Ziklon).

Země původu: 
Německo
Rok výroby: 
1942
Vyráběno v letech: 
1940-1945
Celková produkce: 
50 435 ks
Motor: 
čtyřválcový boxer se zdvihovým objemem 998 cm³
Chlazení: 
vzduchem
Výkon: 
24 PS
Karburátor: 
Solex
Převodovka: 
převodovka bez synchronnů má čtyři stupně vpřed a jeden vzad. Diferenciál je kolíčkový, samosvorný.
Řazení: 
ruční
El. soustava: 
Šestivoltová
Rám: 
ocelový lisovaný
Odpružení: 
torzními tyčemi
Rozměry: 
d = 3740 mm, š = 1620 mm, v = 1720 mm
Rozvor: 
2 400 mm
Hmotnost: 
900 kg
Brzdy: 
mechanické bubnové
Max. rychlost: 
70 km/h
Pneumatiky: 
5,25-16
Objem palivové nádrže: 
40 l
Spotřeba paliva: 
8,5 l/100 km
Počet míst: 
4
Počet poh. kol: 
2

Komentáře

Obrázek uživatele george

Toto je první model, motor má ještě obsah 998ccm /24koní - proto se tomuto modelu říká "čtyřiadvacítka". Zadní čelo za motorem není odnímatelné, u pozdějšího modelu je snadnější demontáž motoru, protože zadní čelo je na 4 šrouby. Má jiný tvar zadního šusplechu, protože ještě nemá topení. Nemá víko nad převodovkou, karoserie je tam pouze prolisována, když chci zkontrolovat hladinu oleje v převodovce, musím pod auto. Nemá díry v prazích, protože má ve výbavě nůžkový hever. Hrdlo nádrže je úzké a víčko má aretaci na 3 kuličky pod pérkem, pozdější model má širší hrdlo a aretaci víčka na "bajonet". Je osazen velkou bakelitovou přístrojovou deskou s velkým tachometrem, pozdější model má palubku jen plechovou a průměr tachometru jen 60mm. Tato vozidla byla ještě osazována poklicemi kol, směrovými světly, hledáčkem, velký bakelitovým klaksonem a velkými předními světlomety. Tento vůz se postupně snažím dovybavit jako radiovůz. V současnosti jsem jej osadil odrušeným elektrorozvodem, držákem antény, zamykáním čtvrtých dveří a průchodkou na kabel umístěnou na víku kufru. Ještě mi chybí vyrobit bednu na vysílačky, která je umístěna místo čtvrtého vojáka a tzv. půlsedačku, půlopěrák a půltyč.