Podmínky udělení řidického odznaku

23.října 1942 byl zaveden odznak sloužící k ocenění zvlášť schopných řidičů.
A to ve třech stupních – bronzový, stříbrný a zlatý
Rozhodně nebylo snadné získat tento malý a nenápadný odznak, který se nosil na levém rukávu dole.
Komu mohl být udělen:

• Řidičů Wehrmachtu
• řidičům, kteří nebyli členy Wehrmachu, ale byly podřízeni Wehrmachu, nebo byli využíváni v oblastech patřícím Wehrmachtu
• zahraničním dobrovolníkům pod přísahou, bojujícím ve Wehrmachtu
• cizincům z východních oblastí, včetně osvobozených zajatců, pokud bojovali pod vedením Wehrmachtu

Udělování odznaku příslušníkům spojeneckých ozbrojených sil spřátelených zemí nebylo povoleno. Byla vyžadována služba za zvláště obtížných podmínek, bezchybná jízda a svědomitá údržba vozu.

• Pro motospojky 90 dní v akci
• Pro řidiče bojového vozidla po 120 dnech v akci
• Pro strojvedoucí a personál po 150 dnech v akci
• Pro zásobování po 165 dnech v akci
• Pro řidiče ostatních služeb a jednotek po 185 dnech v akci
• Řidiči záchranné služby nemohly až do 24. května 1943 tento odznak získat a po tomto datu byli postaveni na roveň strojvedoucím a tudíž museli být 150 dnů v akci.

Definice dne v akci:

• Jízda pod nepřátelskou palbou
• zvláště úspěšný den co se času a vzdálenosti týče
• cesta za zvláště obtížných podmínek
• cesta za velmi nepříznivého počasí

V případě zavinění nehody byly dny v akci anulovány. Dny v akci se pak začaly znovu počítat až po 6 měsících bezchybné jízdy.